Můza času

Zjevila se mi v noci,
jako můza času
byla krásná, oči čisté
snad možná zhasnu, ne?

Motýlí křídla, andělská duše,
vznášela se nad zemí
chtěla mě vtáhnout do narůče
chtěla být má, zdá se mi

Nad ránem slunce prozářilo jí vlasy,
já viděl tu svatozář
pak na sliby své zapomněla a řekla
Ty lepší nepoznáš

S ránem odešla noc
a ona ztratila se v mlze,
den už s ránem nepřišel
a já ji hledám všude.

Ledová kráska

Mlžný opar nad ránem se vzdává
paprskům prozařujícím nebe
A pod sněhovou nadílkou
srdce Ti tepe, má ledová krásko

Úsměvem Tě rozmrazit mi nejde
do jara snad ledy roztají
nebo snad přes léto nerozmrzneš?
a v ledovém království si Tě nechají,
má ledová krásko