Napíši veselou básničku,

abych potěšil veselé čtenáře

až ráno se probudím

a úsměv se mi prodere přes tváře

slibuji a napíši

až v mánii se probudím

z vesela začnu

Vám teď slíbím

(

nevážná básnička, 

z vážného večera, 

s nevážně velkoho 

množství alkola

)

plánuji si štěstí, neplánuji si lásku

i když ta k štěstí patří

plánuji si rodinu, neplánuji ženu

i když ta ....

... ke štěstí patří

Mému srdci

Srdce ohněm sevřené,

já nemohu dýchat,

Přestaň už bít,

ať nemusím to skončit sám

Propusť mou duši

a nech mě létat

Už mě vysvoboď 

a přestaň bít

Chcípnout a v čase shnít

smiř se s tím

když čas už dochází

Jen červům posloužíš, nemrač se,

to oni Tvé bytí jediní

náležitě ocení

Slzy a smích

Slzy s radostí příjmu

jen poraď mi jak?

se rozplakat,

když zapomněl jsem

Smích je mi slzami,

aspoň se hloupě neptáte, co je

když ani já nevím

a můj smích jen zakrývá slzy

Za víčky čekají,

a jsou černé jak popel,

z mé duše,

která už jen 

... dohořívá ....

Můj stín

Má duše je pohřebištěm všeho dobrého - i toho, v co jsem věřil,

je jako stínem, před kterým se snažím utéct.

Slunce ve tváři a stín - mé černé - jediné "já" za mnou ploužící se po zemi

mě pronásleduje jako noční můra

Já shovám se před ním ve tmě, kde zmizí a není,

jenže já - se ve tmě bojím....