Včera, snad náhodou, jsem šel pod Tvým oknem
a dlouho se díval, jestli ještě spíš
bylo chladno ale uvnitř jsmě hřála
zahlédnu Tě nakrátko?
Představou jsem žil na moment,
že Tě spatřím.
Tvé oči před sebou jsem viděl
věděl jsem, že spíš
a chtěl ležet vedle Tebe
a jen se potichu dívat
Vím, že nikdy se tak nestane
ale přesto Tě nemohu přestat milovat
nespatřím Tvé rozcuchané vlasy z rána
ale přesto Tě nemohu přestat milovat
když nahoře spíš, sama spíš
nemohu
Buď má, křičet nemohu, abych Tě nevzbudil
já křičet chci, že bez Tebe nemohu
že bez Tebe nemohu
ale musím
pátek 28. března 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat